Řády a vyznamenání
Za statečnost a odvahu v bojích Velké vlastenecké války, za obranu sovětských měst a za vykonání hrdinských činů byly propůjčovány různé řády a udělována vyznamenání. Některé z nich vznikly právě v průběhu Velké vlastenecké války, jiné existovaly již dříve. V následujícím přehledu jsou uvedeny alespoň nejznámější a nejvýznamnější z nich.
Řád rudého praporu
Řád rudého praporu (Орден красного знамени) byl vytvořen již v roce 1918 a uděloval se za mimořádnou statečnost při obraně socialistické vlasti. Kromě jednotlivců mohly tento řád získat také vojenské jednotky, lodě, státní a společenské organizace.
Uprostřed řádu se nachází bílý kruh, v jehož středu je umístěn zlatý srp a kladivo ve vavřínovém věnci. Zpoza věnce jsou vidět tři cípy obrácené rudé hvězdy, pod níž jsou překříženy kladivo, pluh, bodák a prapor s nápisem: Proletáři všech zemí, spojte se. Řád je lemovaný dalším vavřínovým věncem, na němž je položena rudá stuha s nápisem SSSR. Řád se zhotovoval ze stříbra a emailu. Stuha řádu je červená, s bílým podélným pruhem a bíle lemovanými okraji.
Zlatá hvězda Hrdiny SSSR
Zlatá hvězda Hrdiny Sovětského svazu (Золотая звезда Героя Советского союза). Titul Hrdina Sovětského svazu byl nejvyšším vyznamenáním SSSR. Znakem nositele tohoto titulu byla medaile zvaná Zlatá hvězda Hrdiny Sovětského svazu. Titul Hrdina Sovětského svazu byl zaveden v roce 1934, Zlatá hvězda v roce 1939.
Titul Hrdina Sovětského svazu se uděloval za osobní nebo kolektivní zásluhy spojené s uskutečněním hrdinského činu. Do vypuknutí Velké vlastenecké války v červnu 1941 byl titul udělen 626 osobám, v průběhu Velké vlastenecké války pak 11 657. Vzhledem k tomu, že počet nositelů tohoto vyznamenání za celou dobu jeho existence (1934 - 1991) činil 12 776, jej více než 90% nositelů získalo právě v průběhu Velké vlastenecké války.
Medaile Zlatá hvězda hrdiny sovětského svazu měla podobu pěticípé hvězdy s dvouhrannými cípy o délce 15 mm, která byla zhotovena ze zlata vysoké ryzosti (podle ruské míry 950/1000 proby, což je téměř 23 karátů). Na zadní straně hvězdy se nacházel nápis HRDINA SSSR (ГЕРОЙ СССР). Medaile se zavěšovala na rudou stuhu.
Medaile Zlatá hvězda Hrdiny Sovětského svazu se udělovala rovněž městům, která získala čestný titul Město-Hrdina. Titul byl určen městům, která se proslavila svojí heroickou obranou během Velké vlastenecké války. Tímto titulem bylo vyznamenáno celkem 12 měst a 1 pevnost, a to v pořadí: Leningrad – Oděssa – Sevastopol – Stalingrad – Kyjev – Brestská pevnost – Moskva – Kerč – Novorossijsk – Minsk – Tula – Murmansk – Smolensk.
Řád Alexandra Něvského
Řád Alexandra Něvského (Орден Александра Невского) existoval již za dob carského Ruska, v letech 1725 - 1917. Nový, sovětský Řád Alexandra Něvského byl zaveden v průběhu Velké vlastenecké války v roce 1942, což byl rok 700. výročí bitvy na Čudském jezeře, v níž vojevůdce-kníže Alexandr Něvský porazil vojsko Řádu německých rytířů. Nový řád byl určen pouze velitelům divizí, brigád, pluků, praporů, rot a čet, kteří v rámci svých bojových úkolů způsobili porážku nepřítele za nízkých ztrát vlastních vojsk, dále za vítězství nad nepřátelskou přesilou a také za vynikající velení jednotkám.
Základ řádu tvoří pěticípá rudá hvězda na vroubkovaném pravidelném stříbrném desetihranu. Ústředním motivem řádu je kulatý okovaný štít s reliéfem znázorňujícím Alexandra Něvského s obvodovým nápisem ALEKSANDR NĚVSKÝ (АЛЕКСАНДР НЕВСКИЙ). Štít je lemován vavřínovým věncem a podložen zkříženými sekyrami. V dolní části se nachází menší štítek s motivem zkříženého srpu a kladiva. Tento štítek je podložen zkříženým mečem, lukem a toulcem se střelami. Řád se zavěšoval na bleděmodrou stužku s podélným rudým pruhem.
Během Velké vlastenecké války bylo Řádem Alexandra Něvského vyznamenáno více než 40 000 velitelů Rudé armády.
Řád Vlastenecké války
Řád vlastenecké války (Орден Отечественной войны) byl zaveden v květnu roku 1942. Uděloval se za statečnost a odvahu v boji proti nepříteli a za činnost vedoucí k úspěchům bojových operací Rudé armády. Řád měl dva stupně, přičemž byly stanoveny konkrétní podmínky pro udělení řádu I. nebo II. stupně (např. za zničení stanoveného počtu nepřátelských tanků či letadel).
Řád byl tvořen rudou pěticípou hvězdou na podkladu pootočené vroubkované hvězdy se zlatými (I. stupeň) nebo stříbrnými (II. stupeň) paprsky, uprostřed hvězdy byl položen zlatý srp a kladivo na kulaté desce rubínově červené barvy olemované bílou páskou se zlatým opisem VLASTENECKÁ VÁLKA (ОТЕЧЕСТВЕННАЯ ВОЙНА) a se zlatou hvězdičkou v dolní části pásky. Rudá pěticípá hvězda je podložena zkříženou šavlí a puškou (vintovkou). Stuha Řádu vlastenecké války I. stupně byla rudá s červeným podélným pruhem uprostřed, u II. stupně rudá se dvěma úzkými červenými podélnými pruhy na okrajích.
Během Velké vlastenecké války bylo uděleno 350 000 Řádů vlastenecké války I. stupně a 926 000 II. stupně.
Řád slávy
Řád slávy (Орден Славы) I., II. a III. stupně byl ustanoven v listopadu 1943. Řád byl určen pro vojáky, seržanty a staršiny (rotmistry) Rudé armády, v letectvu se uděloval i nižším důstojníkům do hodnosti podporučíka včetně. Uděloval se pouze za osobní statečnost a odvahu v boji, mohly jej získat pouze osoby, nikoli jednotky.
Řád měl podobu pěticípé hvězdy s kulatým medailonem uprostřed. Řád I. stupně byl celý zlatý, II. stupně stříbrný se zlatým medailonem, III. stupně celostříbrný. Na medailonu byl znázorněn reliéf moskevského Kremlu se Spasskou věží uprostřed a s rudou pěticípou hvězdičkou na špici věže. Na obvodu medailonu se nacházel vavřínový věnec a (ve spodní části) rudá stuha s nápisem SLÁVA (СЛАВА). Řád se zavěšoval na stuhu s pěti střídajícími se podélnými pruhy stejné šířky (3 černými a 2 oranžovými) s oranžovým lemováním na obou okrajích stuhy.
Medaile „Za obranu Moskvy“
Medaile Za obranu Moskvy (Медаль За оборону Москвы) byla zavedena 1.5. roku 1944 a udělovala se vojákům a dobrovolníkům, kteří se po dobu alespoň jednoho měsíce (v rozsahu 19.10. 1941 - 25.1. 1942) účastnili obrany Moskvy, a dále těm občanům Moskvy, kteří se po dobu alespoň 1 měsíce v rozsahu uvedeného období bezprostředně podíleli na obraně města.
Medaile Za obranu Moskvy má podobu pravidelného kruhu o průměru 32 mm. Na medaili je znázorněna kremelská hradba s budovou vlády v pozadí a památník Minina a Požarského a tank T-34 se skupinou vojáků v popředí. Na kopuli budovy vlády vlaje vlajka se srpem a kladivem, nad budovou je znázorněna skupina letadel. V horní části medaile se nachází opis ZA OBRANU MOSKVY (ЗА ОБОРОНУ МОСКВЫ), v dolní části je vavřínový věnec a pěticípá hvězda s dvouhrannými paprsky. K medaili patří stuha se třemi olivovými a dvěma červenými, pravidelně se střídajícími pruhy, s červeným lemováním na okrajích. Medailí Za obranu Moskvy bylo celkem vyznamenáno 1 028 600 osob.
Medaile „Za obranu Leningradu“
Medaile Za obranu Leningradu (Медаль За оборону Ленинграда) byla zavedena v prosinci 1942 jako jedna z prvních medailí Velké vlastenecké války. Medaile se udělovala vojákům Rudé armády, námořnictva a vojsk NKVD, které se aktivně účastnily obrany města, a dále dělníkům, úředníkům a dalším obyvatelům města, kteří se účastnili bojové činnosti při obraně města, obětavě pracovali v leningradských továrnách a podobných zařízeních, podíleli se na budování opevnění, podíleli se na protivzdušné obraně města (včetně likvidace požárů po náletech), na organizaci dopravy a spojení v době blokády města, podíleli se na organizaci systému veřejného stravování a zásobování v obklíčeném městě, na konání kulturních akcí a na zabezpečení bytových potřeb obyvatelstva v době blokády, či se podíleli na péči o raněné, péči o děti či jinak přispěli k obraně obklíčeného Leningradu.
Medaile Za obranu Leningradu má podobu pravidelného kruhu o průměru 32 mm. Na medaili je znázorněna budova leningradské Admirality s vysokou štíhlou věží, v popředí skupina tvořená třemi vojáky, námořníkem a dvěma civilními obyvateli města, v horní části se nachází pěticípá hvězda a opis ZA OBRANU LENINGRADU (ЗА ОБОРОНУ ЛЕНИНГРАДА). K medaili patří stuha olivové barvy s úzkým podélným pruhem zelené barvy. Medailí Za obranu Leningradu bylo vyznamenáno 1 470 000 osob, včetně 15 000 dětí a dospívajících.
Medaile „Za obranu Stalingradu“
Medaile Za obranu Stalingradu (Медаль За оборону Сталинграда) byla zavedena v prosinci r. 1942 a udělovala se příslušníkům Rudé armády, námořnictva a vojsk NKVD, kteří se aktivně podíleli na obraně Stalingradu během obranné fáze stalingradské bitvy (tj. v období od 12.7. do 19.11. 1942).
Medaile Za obranu Stalingradu má podobu pravidelného kruhu o průměru 32 mm. Na medaili je znázorněna skupina vojáků s napřaženými puškami a s praporem se srpem a kladivem a dále skupina tanků a letadel. V horní části medaile se nachází opis ZA OBRANU STALINGRADU (ЗА ОБОРОНУ СТАЛИНГРАДА) a pěticípá hvězda. K medaili patří stuha olivové barvy s úzkým červeným podélným proužkem. Medailí Za obranu Stalingradu bylo vyznamenáno 759 560 osob.
Medaile „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce“
Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce v l. 1941 - 1945 (Медаль За победу над Германией в Великой Отечественной войне 1941—1945 гг.) byla zavedena výnosem Prezidia Nejvyššího sovětu SSSR ze dne 9. května 1945 a udělovala se všem příslušníkům Rudé armády, námořnictva a vojsk NKVD, kteří se bezprostředně zúčastnili bojů na frontách velké vlastenecké války, nebo přispěli k vítězství svojí prací ve vojenských okruzích.
Medaile má podobu pravidelného kruhu o průměru 32 mm. Na medaili je znázorněno poprsí J.V. Stalina v uniformě maršála Sovětského svazu s opisem NAŠE VĚC JE SPRÁVNÁ (НАШЕ ДЕЛО ПРАВОЕ) v horní a ZVÍTĚZILI JSME (МЫ ПОБЕДИЛИ) ve spodní části medaile. K medaili patří stuha s pěti střídajícími se podélnými pruhy stejné šířky (3 černými a 2 oranžovými) s oranžovým lemováním na obou okrajích stuhy. Medailí Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce bylo vyznamenáno 14 933 000 osob.
Medaile „Za dobytí Berlína“
Medaile Za dobytí Berlína (Медаль За взятие Берлина) byla zavedena 9.5. roku 1945 a udělovala se příslušníkům Rudé armády, námořnictva a vojsk NKVD, kteří se bezprostředně zúčastnili dobytí Berlína a také všem organizátorům bojových operací přímo vedoucích k dobytí tohoto města. Medaile má podobu pravidelného kruhu o průměru 32 mm. Na medaili je vyražen vodorovný nápis za dobytí Berlína (ЗА ВЗЯТИЕ БЕРЛИНА), v horní části se nachází pěticípá hvězda a v dolní části dubový polověnec uprostřed převázaný stuhou. K medaili Za dobytí Berlína patří červená stuha, na níž je podélně umístěna černo-oranžová stuha se 3 černými a 2 oranžovými podélnými pruhy a s oranžovým lemováním. Medailí Za dobytí Berlína bylo vyznamenáno 1 100 000 osob.