Dělostřelectvo
Během Velké vlastenecké války používalo dělostřelectvo RKKA zbraně ráže 37 mm, 45 mm, 76 mm, 85 mm, 100 mm, 122 mm a 152 mm.
Základní zbraní dělostřelectva byl v prvních letech války 76 mm kanón vzor 1927, který byl v roce 1943 zaveden zdokonaleným kanónem stejné ráže, a dále 76 mm divizní kanón vzor 1939, který byl modernizován roku 1943 pod označením ZiS-3 vzor 42.
Po celou dobu války mělo dělostřelectvo RKKA k dispozici 122 mm a 152 mm houfnice vzor 1938.
152 mm houfnice vzor 1938
76 mm kanón vz. 1942
Protiletadlový kanón vzor 1939 o ráži 37 mm se používal po celou válku, na jejím počátku i jako protitanková zbraň.
Protitankový kanón vzor 1937 ráže 45 mm byl rovněž používán na počátku války, avšak na zavedení nových typů německých tanků a samohybných děl bylo třeba odpovědět účinnější zbraní, kterou se stal 57 mm protitankový kanón ZiS-2 vzor 1943 (navazoval na starší vzor 1941), který spolehlivě probíjel pancéřování nepřátelských tanků Panter a Tiger i samohybných děl Ferdinand a stal se nejprůraznější zbraní tohoto typu na světě.
V roce 1944 byly zavedeny rovněž nové typy kanónů 100 mm a 122 mm vz. 1944. Z téhož roku pochází 85 mm kanón ZiS-S-53 určený pro výzbroj tanků T-34/85.
37 mm protiletadlový kanón
45 mm protitankový kanón
57 mm protitankový kanón ZIS-2
76 mm divizní kanón ZIS-3
76 mm divizní kanón ZIS-3
100 mm polní kanón BS-3 vz. 1944
Základní charakteristika vybraných druhů kanónů a houfnic:
| M-10 (houfnice vz. 1938) ráže: 152,4 mm hmotnost: 4150/4550 kg dostřel: 13 700 m počáteční rychlost střely: 405 – 560 m/s |
M-30 (houfnice vz. 1938) ráže: 121,92 mm hmotnost: 2360 – 2900 kg dostřel: 11 800 m počáteční rychlost střely: 335 – 570 m/s |
76 mm kanón vzor 1927 ráže: 76,2 mm hmotnost: 920 – 1620 kg dostřel: 8 550 m počáteční rychlost střely: 370 – 381 m/s |
76 mm kanón vz. 1944 (ZiS-3) ráže: 76,2 mm hmotnost: 1200/1850 kg dostřel: 13 290 m počáteční rychlost střely: 662 – 950 m/s |
57 mm protitankový kanón vz. 1943 (ZiS-2) ráže: 57 mm hmotnost: 1050/1900 kg dostřel: 8 400 m počáteční rychlost střely: 990 – 1400 m/s |
100 mm polní kanón vz. 1944 (BS-3) ráže: 100 mm hmotnost: 3 650 kg dostřel: 20 600 m počáteční rychlost střely: 897 – 900 m/s |
37 mm protiletadlový kanón vz. 1939 ráže: 85 mm hmotnost: 4 500 kg dostřel: 10 230 m počáteční rychlost střely: 793 – 1 050 m/s |
Na počátku války byl, stejně jako v ostatních armádách té doby, nejrozšířenějším prostředkem přepravy děl koňský potah. Čím dál větší množství dělostřeleckých jednotek však bylo postupně vybavováno různými druhy traktorů a tahačů. K nejrozšířenějším patřily tahače ZiS v kolových i polopásových variantách. Další tahače byly zakoupeny nebo zapůjčeny z USA (značky Dodge, Ford, Austin aj.).
polopásový dělostřelecký tahač ZiS-42
Reaktivní dělostřelectvo
Reaktivní dělostřelectvo bylo vytvořeno na samém počátku velké vlastenecké války. Raketomety BM-8 s 82 mm raketami byly známé pod názvem „kaťuša“. Později byly zavedeny ještě výkonnější raketomety BM-13 s 132 mm raketami a BM-30 s 310 mm raketami.
První salva z „kaťuší“ byla odpálena dne 14. července 1941 na železniční uzel Orša pod velením kapitána Ivana Fljorova (tento velitel padl v noci ze 6. na 7. října roku 1941 během bitvy o Moskvu, u vesnice Bogatyr ve Smolenské oblasti).
Raketomety se instalovaly na různé typy nákladních automobilů. Každá palebná jednotka měla 16 raket. Salva z raketometu trvala 15 – 20 sekund. Počáteční rychlost střelby činila 50 – 60 km/h, dostřel raket činil 8 000 – 8 500 m. Nabíjení raketometu trvalo 3 až 5 minut a během jedné hodiny mohl raketomet vypálit 10 salv, tj. 160 střel.
BM-8 na podvozku automobilu ZiS-6
BM-13 na podvozku automobilu ZiS-6
BM-13 na podvozku automobilu Dodge T-203 B
BM-13 na podvozku automobilu Chevrolet G-7117
BM-13 na podvozku automobilu Ford Marmon HH6
BM-13 na podvozku automobilu Austin K-6
Poznámka: Samohybnému dělostřelectvu RKKA je věnována závěrečná pasáž na stránce Technika - Obrněná technika.